Najády a Dryády

31.08.2011 09:38

Najády

Najády jsou nymfy vodní. Kdysy dávno dávaly polím vláhu a zabezpečovaly úrodnost půdy. Najády jsou obvyklím typem nymf,proto jsou takřka v každé vodní ploše. Možná až na nádrže,protože se straní lidí a špinavých vod,které jim ubírají na síle. 
Domovem najád jsou jezera,prameny nebo řeky. Tyto vodní zroje jsou zárověn zdrojem jejich života,takže pokud vodní zdroj vyschne,tak najáda zemře. Pokud ale voda zůstane po staletí,tak i najáda zůstane tak dlouho. Najády se vyskytují jednotlivě. Většinou to bývá tak,že co najáda,tak to pramen. Někdy se ale může stát,že je jedno velké jezero spjato s více najádami,což je ale velmi neobvyklé. 
Vzhledově vypadá najáda úplně stejně jako normální žena. V dávných dobách a v pohádkách byly najády označovány za "Jezerní paní",protože vystupovalu z jezer. Jejich šat nebývá nijak moderní,bývají pouze zahaleny ve světlém kusu látky a po těle mají různé odzdoby,jako třeba mušle a řasy.
Jestli je něco,co najády dobře umí,tak je to léčení. Protože jsou to vodní nymfy,tak dokáží léčit těžká zranení,ale jsou věci,které ani ony nevyléčí. Navíc ony nejsou moc ochotné pomáhat cizím polobohům,hlavně co se léčení týče. Jinak žádnou jinou schopnost neovládají,ale podléhají vláci Poseidonovi.
Povahově jsou najády veselé bytosti,dokud jim ovšem někdo nezačne špinit jejich pramen,protože to pak dokáží být opravdu kruté. Jinak trávi rády čas s ostatnímy najádamy,češtou si vlasy a flirtují s polobohy i s jinými muži,kteří se jim opravdu líbí. Najády se drží starých způsobů života,tak jak to bývalo kdysy,když ještě neexistovala technika. 

Dryády

Dryády jsou nymfy, které žijí v jeskyních, hájích i jednotlivých stromech, vázal se na ně i jejich osud a dokonce život: Když zahynul strom stářím, bleskem nebo zásahem člověka, zahynula i jeho Dryáda. Všechny stromy jsou kouzelné a pro svět Nadpřirozených rovněž posvátné,ale jen některé mají schopnost cítit →stromové víly neboli dryády.Můžou na sebe vzít lidskou podobu a pohybovat se poblíž svého stromu,anebo v krajních případech vykořenit celý strom a použít jeho kořeny jako šoupající se končetiny.I ve svém lidském vtělení bývají však dryády často popisovány s odkazem na podobnost s mateřským stromem,a tak dryáda jabloň má zelené vlasy a zlatavou pleť,zatímco dryáda bezinka stejně červenočerné oči jako bobulky bezu.V některé literatuře se pro tyto tvory užívá i označení ent, zvlášť připomínají-li vrásčitou tvář starého muže.I když se stromovému lidu většinou říká dryády(termín pochází z řecké mytologie),neznamená to nutně,že jde výhradně o mladé a krásné bytosti rodu ženského→pokud je bytost mužského rodu je lepší užívat termín ent.Je-li strom nadán výraznými rysy,například otvory po sucích a podivnými obrazci v kůře,pak lze s úspěchem usuzovat na přítomnost kouzelného stvoření.Kolem nápadných stromů se dobře rozhlédněte po kořenech vyčnívajících nad povrch.Hledejte také zkypřenou půdu a vytrhaný mech.Dryády a entové povětšinou vyrůstají uprostřed světa Nadpřirozených bytostí osamocení v podobě osiřelého stromu na kopci či nejstaršího stromu na mýtině,případně vedle studánky nebo jako jedna z dvojice propletených dřevin.