Jméno: Mateo Willcox
Věk: 17
Pohlaví: Muž
Rasa: Polobůh
Božský rodič: Apollón
Popis: První, co člověka napadne, když se na Matea podívá, je: "Tak. A teď jsi na jaké planetě?" A to hlavně proto, že Mateo neustále nosí okouzlující, modrý, zasněný výraz, kterým irituje jak blízké osoby, tak jeho vlastní matku. Všechny na něm ale irituje něco jiného (osoby, které na něj mluví, si myslí, že je nevnímá. Matce připadá, že na ní takhle šilhá schválně a tak podobně.)Má krásné blonďaté vlasy o které zpravidla nepečuje, za což ho mamka velmi peskuje a nedává mu pokoj, dokud nezajde ke kadeřníkovi nebo si nekoupí drahý šampon a také vlastní velmi krásně vytvarované rty, kterými vypouští na svět úžasné básně a písně. Nos má trošku širší a trošku nahoru (jako doslova, ne že by snad byl namyšlený!) a mamka mu ráda přezdívá "prasečí nosánek," ale k jeho obličeji sedí a vytváří dohromady krásný obrázek. Obvykle má ten nos také zabořený v zápisnících nebo v poezii, má rád písně a balady. V levém uchu má dvě dírky s piercingem. Jeden s tvarem labutě a druhý s lyrou, ty mu vybraly nevlastní sestry, jelikož prohlásily, že Matt nemá vkus a nevědomky tím Matea velmi potěšily.
Postavu má asi jako každý sedmnáctiletý kluk, který rád sportuje - je vysoký, ramenatý, ale není na něm vidět, že má sílu. Místo aby mu nabývalo svalstvo, spíš jako by mu "železnatělo".
Nejčastěji ho uvidíte v klasických modrých džínách (na každou činnost má jiné) a volných bavlněných svetrech, které se dají nosit v každém ročním období. Miluje neutrální barvy, takže spíše laděné do černa, modročerna nebo do bílé a šedivé. Občas má kolem krku, zápěstí nebo kotníku i náramek či nějaký tenký stříbrný řetízek, ale to jen pokud chce vzhledem ohromit nebo potěšit, což on nemá moc v povaze.
Kdybyste snad někdy měli tu možnost (a tu s největší pravděpodobností mít ani nebudete), můžete na jeho zádech, od levého ramene dolů najít dlouhou bílou jizvu, kterou mu zde zanechal chirurg, když Mateo spadl do ztrouchnivělého dřeva, které bylo naskládané ve sklepě.
Povaha: Mateo (nejbližší mu čas od času říkají Mattie, Matt, nebo Matthew) Wilcox je taková protichůdná bytost. Když něco dělá rád, udělá to i proto, že musí udělat něco, co dělá nerad. Touhle krásnou větou to vysvětluje on sám. Ale záživnější popis bude asi takovýhle: Mateo rád přemýšlí (filozoficky, že by snad kdy přemýšlel o tom o čem má, to se říct nedá) a nikdy by z úst (to je klíčové, jinak rád tropí hlouposti) nevypustil žádnou hloupost - sám tomu říká dlouholetý trénink. Jeho mamka a otčím si totiž pořídili dvojčata v době, kdy on začínal objevovat taje sprostých slov a divných otázek. Teď je dvojčatům Joanne a Phoebe šest let a samy ho bombardují otázkami - třeba jak se mu povedlo vyléčit Phoebe neštovice, na což dodnes nenašel odpověď, kterou by jeho nevlastní sestřičky považovaly za pravdivou nebo za přijatelnou.
Tudíž je spíše tišší typ, ale zato sociálně zdatný. Kamarády si najde celkem snadno, buď přes chytré/nápadité/vtipné odpovědi (ano, jakmile Matt otevře pusu…), nebo přes jeho hudební a literární nadání. Rád tráví čas děláním - pokud bude sedět na židli bez jakéhokoli jiného zabavení víc než minutu a bude zírat do prázdna, věřte, že podnikne asi do půl sekundy nějakou pohromu. Od chytrých promyšlených odpovědí k … tomuhle. Něco takového se přesně stalo před jedenácti lety v Oklahomě - mamka jela na nákup, Matea nechala s otčímem, který brzy usnul vyčerpán Mateovou vyřídilkou a Mateo vlezl do sklepa, kde si hrál na bubáka. Uklouzl po mycích přípravcích a spadl do trouchnivějícího dřeva, které tam zbylo od předminulých Vánoc. U chirurga strávili pět hodin a za tu dobu Mateo nepřestal žvanit o tom, jaká to byla hloupost, když mohl jít ven a kouknout se, jestli se znovu neobjeví tornádo, načež toho brzy i ten doktor měl plné zuby a dal Mateovi pořádnou přednášku. Od té doby naštěstí Mateo >trochu< přemýšlí o tom, co by se mohlo stát, pokusí-li se o polechtání nestvůry/skočit s padákem/kopnout do skříně plné zbraní z božského bronzu/naštvat okolí nějakou jinou pitominou. >Trochu< je to klíčové slovo. Své > neuvěřitelné štěstí< si způsobuje sám, nestvůry k tomu vlastně ani nepotřebuje. Jeden z důvodů, proč mu matka prozradila kým doopravdy je, už když byl malý. Nepotřebovala k Mateovým hloupým nápadům i rozzuřené kyklopy nebo něco takového.
K smůle okolí je Mateo také neuvěřitelně zvědavý, což se váže k spoustě průšvihů, do kterých za svých sedmnáct let na Zemi zabředl. Jednou, to mu bylo deset a jeho matka byla asi v šestém měsíci, se dočkal tornáda neskutečně blízko jeho domu. Jistě, tornáda již viděl (bydlí v Oklahoma City, to by bylo zvláštní kdyby ne) ale tenhle se objevil asi patnáct kilometrů od domu a tak Mateo vylezl na strom, aby měl lepší výhled. Vítr nečekaně nabyl na síle a během pár minut, kdy Mateo stihl uvíznout v koruně stromu, se větrná smršť dostala sotva dva kilometry od místa jeho pobytu. Otčím se pokoušel statečně Mateovu hloupou palici dostat dolů, ale k otčímově smůle se Mattovi kotník zasekl pod jednou z větších větví a hrozilo, že si ho Mateo zlomí (nebo amputuje). Matea polil strašlivý strach, zavřel oči a doufal a doufal a doufal. Až vítr povolil. Mateo dodnes vlastně neví, co se tehdy stalo - byl to snad on, pod návalem strachu nebo jeho otec, který na něj dával pozor? Pravděpodobnější bylo spíše to druhé, protože Mateo umí rozdávat nemoc i zdraví, ale otce se nikdy nezeptal a to i přes to, že nemá rád nevědomost.
Co vás na něm ale bude iritovat asi nejvíc, je to, že je pěkný. A tím se myslí, že je to kus, samozřejmě nic světového v porovnání se syny Afrodity, ale i to něco znamená. Docela toho umí využívat (například ukecal jednu dívku ze základní školy, aby řekla profesorovi, že má doma rodinnou situaci, ať ho prosím nezapisuje jako nepřítomného. A to všechno jen aby místo aritmetiky mohl skládat píseň), ale většinou na to vyloženě kašle. Ne že by snad nedodržoval základní hygienu jako sprchu, nebo čištění zubů, ale obvykle hodí neučesaný, neupravený, a pokud má vyloženě špatný den, tak má i každou ponožku jinou, pokud ne rovnou botu. (Dost si tím komplikuje život, jednou tak vyšel do ulic Oklahoma City, ten jeho úžasný zasněný výraz nasazen a málem by ho dali do věznice, protože si mysleli, že se za školou něčím sjel a nevydýchal to.) Jakmile o něm prohlásíte, že nemá vkus, vlastně mu skládáte poklonu.
Ať už si teď o Mattovi myslíte, co chcete, i tak je Mateo velmi hodný kluk, který udělá první poslední, abyste se na něj už nezlobili a brali ho takového, jaký je se vším všudy. Rád přiloží ruku k dílu, doma pomáhá vychovávat jeho nevlastní sestry, pomůže vám s lukostřelbou, vyléčí zranění, složí neuvěřitelně vtipné písně, v nichž oslavuje svoje hlouposti aby dokázal, že ho to opravdu mrzí, nabídne se, že nakazí morem zlé ex přítelkyně a ex přítele (tohle zatím lidé jen oceňovali, když se přišli vybrečet. Naštěstí. Rozhodně by byl schopný to udělat.) a vůbec je to správný kamarád do nepohody, kterého si člověk i přes zjevné charakterové a morální mezery (mor!) oblíbí.
Schopnosti: Umí léčit, ale i přivádět nemoci,a le byl tu incident se zastavením přírodní pohromy, o které neví jestli to byla jeho práce, nebo na něj otec dával pozor.
Email: yanise@email.cz