Maysilee L. Cotton

Maysilee L. Cotton

Jméno: Maysilee L. Cotton
Věk: 16
Pohlaví: Žena
Rasa: Polobůh
Božský rodič: Hádes
Popis: Má dlouhé, husté, černé vlasy. Když byla malá, při jednom pokusu jí skoro celé shořely a zbytek si musela ostříhat. Od té doby je na ně až nezdravě háklivá a věnuje jim veškerou možnou péči. Není to ani tak proto, že by chtěla vypadat dobře. Miluje vítr ve vlasech, což je taky důvod, proč je nosí skoro pořád rozpuštěné. Stahuje si je, pouze když jde sportovat, nebo když se chystá na jeden ze svých pyromanických pokusů.
Její obličej má jemné, dívčí rysy, k roztomilosti jí ale schází daleko. Její máma vždycky říkala, že vypadá spíš jako kluk. Má ledově modré oči a pod spodním rtem dva piercingy. Měří 176 cm, má štíhlé, ale svalnaté tělo s trochu širokými rameny. Ale zase si ji nemůžete představovat jako nějakou kulturistku. Sporty, obzvláště ty kolektivní, nemá příliš v lásce, takže za svaly vděčí pouze genetice. Na pravém rameni má tetování okřídlené smrtky.
Nesnáší šaty. Ráda nosí pohodlné oblečení a tenisky, všechno hlavně černé, i když se jiným barvám nijak výrazné nebrání. Maluje se, jen když je do toho donucena. Líčidla jí nevadí, ale ráda si pospí a život je pro ni moc krátký na to, aby ztrácela čas takovými zbytečnostmi jako je malování.
Povaha: Je tak trošku pyromanka a fascinuje ji pohled na plameny. Ráda s ním experimentuje a to se jí už jednou vymstilo. V sedmi letech našla na zemi zapalovač. Hrozně ráda si s ním hrála, ale malý plamínek jí brzy přestal stačit, tak ho zkombinovala s nějakým sprejem. Bohužel stříkala špatným směrem a od ohně jí chytily vlasy. I přes to, jak strašně ji za to máma zmlátila, se nelekla a při první vhodné příležitosti uskutečnila další pokus, tentokrát opatrněji a tajně.
Miluje déšť a bouřku, při které se jí nejlépe usíná. Když je bouřka, dokáže prosedět u okna celou noc, případně vyběhne ven do deště a pozoruje ji z nejbližší možné vzdálenosti.
Její další velkou láskou jsou hřbitovy, na kterých ráda tráví tolik času, kolik jen může, zvlášť od chvíle, kdy zjistila, že si může povídat s jeho obyvateli. Její otec je pro ni velký vzor, i když ho nikdy neviděla naživo. Hrdě se k němu hlásí, i když samozřejmě smrtelníkům nemůže jen tak říct, že je její táta.
Jako malá se stěhovala i několikrát ročně. Většině dětí by to vadilo, ona má ale stěhování i cestování ráda. Vždycky ráda objevuje nová místa a opouštění přátel jí nijak nevadí, protože obvykle žádné nemá.
Tváří se stále zamyšleně a často nevnímá. Je tichá a nenápadná, ale jak se říká, tichá voda břehy mele. Když je naštvaná, nekřičí a neničí věci, ale její matka, která jí jako jediná pořádně zná, tvrdí, že její pohledy by donutily i Voldemorta kapitulovat a stát se bradavickým uklízečem. Únik ze světa jí umožňují knihy, které nejen ráda čte, ale sama píše povídky, i když ne zrovna pravidelně a jenom do šuplíku.
Schopnosti: Vidí duchy, může je povolat a mluvit s nimi. Vycítí, když na nějakém místě někdo nedávno zemřel.
Email: zuzka.houskova@gmail.com