Solemnis

Jméno:  Solemnis – Nejmladší z „utajených trojčat“.  Její jméno má v sobě zakomponováno prvky jména její matky – jméno končí na –is. Ale to není onen skrytý význam. Ten pravý význam je ten přímo v jejím jméně.  Její jméno je slavná řecká mše. Proto se její tři sestry jmenují Privati a Cantata (Cantata – Zpívaná, Solemnis – Slavná, Privati – Jednoduchá).  Pokud se jí, nebo jejích sester zeptá někdo na příjmení, odpovídají Missa (Missa –Mše).

Věk:  Je stejně stará, jako řeka Pinios. Její pramen je každým rokem silnější, nezdá se, že by brzy vyschnul, což by znamenalo jistou smrt. Stáří řeky Pinios se uchovává v tajnosti, jelikož je to jedna ze tří nejdelších řek v údolí/soutěsky Tembi. (Pinios, Acheloos, Alikmon – dvě další zasvěceny jejím sestrám)

Narozeniny: Datum svého narození nezná, neví ani stáří své vlastní řeky. Je na světě tak dlouho, že to již dávno přestala počítat.

Rasa: Najáda – říční Nymfa, ovšem jen napůl. Muži ji sice přitahují, ale dokáže své choutky ovládat.

Vzhled a povaha: Solemnis je malá, introvertní Najáda, která se vymyká i spolu se svými sestrami všem pravdám o Najádách. Všechny jsou po svých rodičích velice chytré, krásné a nadané, ovšem dokonale ovládají i svoji temnou stránku. Solemnis má dokonce něco navíc, protože ji vychovala bohyně Pallas Athéna. Má hnědé dlouhé vlasy, které jí lemují bezchybný obličej. Šedé oči po otci její krásu jen podtrhávají a znásobují. Oblečena chodí většinou do volných šatů, které mnohdy působí dojmem jemných hedvábných šátků. Její postava je krásně tvarovaná, dala by se přirovnat k tělu sličné laňky. Také ráda zpívá. Má tak vyvinuté hlasivky, že by jedním dechem vyzpívala tón o dvě oktávy výš než předchozí, aniž by zaváhala. Její schopnosti jsou rozmanité, Múzy stojí při ní. Je talentovaná na zpěv i na hru na nástroje. Ovládá harfu, piáno, flétnu a také ráda experimentuje se zvuky vody. Její hlas nesvádí muže, nýbrž jim dodává odvahu.

Historie: Když se celý svět teprve vzpamatovával z prvních slunečních paprsků, když se lidé konečně začínali rozmnožovat sami a ne tvořit z hlíny, když poprvé ve světě vypukli boje, tehdy se narodila třetí ze tří dcer páru Hermaphrodita a Nemesis. Jejich vztah byl zpočátku utajován, vždyť Hermaphroditus byl údajně obojího pohlaví,  ale semínko lásky vzklíčilo a stalo se tak, že bohyně Nemesis otěhotněla. První dcera – Cantata – byla naprosto nečekané dítě. Narodila se za úplňku v údolí Tembi, kde také byla počatá. Sotva se narodila, na místě narození vytrysknul silný pramen. Její první slovo, které řekla snad ještě dřív, než otevřela poprvé svá zelená očka, bylo „Alikmon“. Díky těmto faktorům se okamžitě vědělo, že dítko je Najáda. Zeus byl nejdříve vzteky bez sebe, že se takové stvoření narodilo, ovšem když viděl, jak je dívčina pohledná, jeho ženami posedlé srdce se obměkčilo a on nechal malou Cantatu žít, ovšem za podmínky, že zůstane skryta v hlubinách Alikmonu. O několik málo desetiletí později Nemesis opět počala dítě. Ve strachu před Diovým vztekem a strachem o dítě se skryla pod manželovo roucho v podobě temnoty, kde přečkala i další těhotenské období (právě od této doby je pod látkou vždy největší tma). Druhé dítko – opět dcerka – se narodila taktéž v soutěsce Tembi, ovšem pramen nevytrysknul. Dívka dlouho mlčela, ale po dlouhé době promluvila. Ono slovo bylo Acheloos. Jelikož dívce bylo opravdu špatně rozumět, předpokládalo se, že mluví o polobohu Achillovi, ale když dívka třikráte slůvko zopakovala, bylo jasné, že se to více podobá jménu boha Achela a tak mu byla svěřena do péče, neboť se prokázalo, že dívka je nejspíše Najáda stejně jako její sestra. Netrvalo dlouho a Achelóos si ji vzal za ženu. Bohužel, nikdy nepromluvila ani slovíčko. Jejím jménem se proto stalo Privati. Nakonec vyšlo napovrch, že sličná dívka je napůl bohyně a napůl Najáda. Privati byla bohyní jednoduchosti, také že její jméno se v Řečtině překládá jako „Jednoduchá“. I ona zůstala ostatním bohům utajená. Dlouhá léta po této dceři se nic nedělo. Až Nemesis začala stonat a pět žalozpěvy. Hermaphroditus, ačkoli se zapřísáhl, že už nikdy nebude dokazovat své mužské přednosti, nemohl se dívat na Nemesino utrpení a opět se s ní začal stýkat. Nemesis po pár měsících zjistila, že opět počala dítě. Hermaphroditus se z nepochopitelného důvodu rozčílil a odmítl připustit, že on je jeho otcem. Nadobro od Nemesis odešel. Ta se opět začala utápět v žalu. Ovšem nebylo to nic platné, otec se nenechal obměkčit a Nemesis zůstala v Tembi, pod ochranou své prostřední dcery a jejího chotě. Poté odešla na druhou stranu údolí a porodila tam svoji třetí a poslední dceru – Solemnis. Když se dívka narodila, stejně jako u první dcery, i u této vytryskl ze země pramen.  Dívčino první slovo bylo Pinios. Nemesis ovšem byla tak utopená v žalu, že dítko odňala z hlubin řeky a poslalo jej po poslu v košíku na Olymp, aby Hermaphroditus viděl i svoji poslední dceru. Když ji uviděl, tuze se mu zalíbila. Byla z jeho dcer nejkrásnější a na rozdíl od svých sester měla oči zbarvené do šeda, přesně jako on. Po dlouhých dnech přemlouvání nakonec dokázal Athénu, bohyni moudrosti a boje, přesvědčit, aby děvče přijala za své. Athéna věděla, že dívka je počatá zakázaně, ale tu malou si téměř okamžitě zamilovala. Utajila před bohy její původ a vydávala ji za vlastní. Nemesis toto nechtěla připustit a pro dcerku se po několika týdnech vrátila. Chtěla ji nazpět a odmítala bez dítěte odejít, ale Athéna se do holčičky zamilovala natolik, že povolala bohyni Nyx, matku Nemesis, a až ta donutila svoji dceru odejít.  Nemesis si ovšem vyžádala, aby děvče nenosilo jméno Alisie, jak jej Athéna chtěla pojmenovat, ale aby se pojmenovalo Solemnis. Toto právo jí Athéna nemohla upřít. Solemnis brzy vyrostla, ale stále trpěla těžkými stavy depresí, což nebylo pochopitelné, protože jak Athéna, tak Hermaphroditus byli přesvědčení, že dívka je bohyně. A tak se Solemnis rozhodla, že se vydá cestovat a zjistí, proč se jí toto děje. Ovšem sotva došla do soutěsky Tembi, okamžitě jí bylo jasné, co jí chybělo. Řeka PInios se jí stala druhým domovem. Dodnes jezdí na jarní a letní období do své řeky, a na podzimní a zimní jezdí za Athénou a Hermaphroditem.

Povaha: Přátelská, ale někdy mírně povýšená. Je krásná a moc dobře si to uvědomuje. Bijí se u ní dvě osobnosti. Jedna – po matce – je rozumná, snaží se mít nadhled a soudí vše, co se jí nezdá býti správné. Ovšem po otci má své skryté koutky a to ji svádí k tomu, aby se chovala často jako potvora. Ne nadarmo ji někteří lidé považují za bohyni „smilstva“. Ale ti vskutku rozumní lidé vědí, že bohyně není. Vůbec jí nevadí, že je ve světě vedená jako bohyně řeky Pinios, ačkoli je bohyně jen napůl.

Schopnosti:  Její otec, byl syn Afrodity a Herma – Hermaphroditus. Po něm zdědila krásu, ovšem i touhu po „lásce“, kterou on získal od svých rodičů, zejména od matky. Její matka byla dcerou  Nyx a Ereba – Nemesis. Po ní zdědila onu spravedlnost a rozum. Solemnis je ta pravá, kterou by jste měli požádat o rozsouzení, protože Nemesis je bohyně odplaty a její dcera některé rysy zdědila.  Nikdo netuší proč ze spojení Hermaphrodita a Nemesis vzešly Najády. Je jí zasvěcena řeka Pinios v údolí Tembi, tudíž kromě obyčejných základních kouzlech ovládajících vodu, dokáže svoji řeku ovládat tak perfektně, že by se do vody z ní mohla i obléci, pokud by chtěla. Krom toho ovládá také nepatrně schopnosti své adoptivní matky Athény. Ovšem samozřejmě jen ty, které se dají naučit.

Majetek: Nemá žádný majetek, protože každý by se ve vodě zničil. Samotnou řeknu Pinios nepokládá za svůj majetek, ovšem za své dvojče. U svého otce a adoptivní matky má spousty šatů a učebnic, knih a ony hudební nástroje.